Historie
Tmavý Důl
Známý taktéž i jako šachta dolu Zdeněk Nejedlý II na katastru Rtyně v Podkrkonoší, spadající pod Východočeské uhelné doly (VUD). Původně Hoffnung Schacht (jáma Nadějě 1856), později Neuer Schacht (Nová jáma 1876) nebo Jívecká jáma, také Tiefbauschacht in Jibka (hluboká šachta v Jívce 1889), ve 20. století již Karl Schacht (Karlova Šachta nebo Karlův důl), po roce 1918 Tmavý důl, v 50. letech 20. století úředně Důl Zdeněk Nejedlý II, od 70. let už zase Tmavý důl.
Málokdo z mladší generace ví, že areál také sloužil minulému režimu jako vězení pro nepohodlné občany, kteří proti komunistické vládě vystupovali. V 50. létech, až do poloviny 60. let minulého století byl celý areál dolu obehnán vysokým dřevěným plotem se strážnými věžemi.
Z této doby pravděpodobně neexistuje žádná fotodokumentace.
Začátek hloubení šachty "na odvrácené straně hor" lze vystopovat v roce 1856 pod názvem Naděje, neboť v těchto místech spatřoval knížecí hormistr A. Busse nadějné pokračování dolových polí z úpadní jámy Benigna na rtyňských Zadech. V té době bylo vyhloubeno jen asi 30 m a dílo bylo zastaveno. Obnovení hloubení je doloženo k roku 1876 na dolové míře Ferdinand, ale v listopadu 1883 byl čelbou jámy v hloubce 255 m nafárán tak silný přítok vody, že se šachta zatopila, až po obzor štoly v hloubce 108 m. Po marných pokusech s vyčerpáním vody bylo dílo v roce 1884 zastaveno a opuštěno, šachta byla potřetí obložena až v roce 1904, čerpáním vody a dalším hloubením byl nejprve zprovozněn 1. obzor (12. patro svatoňovických dolů) na kótě +264,3 m n.m., v letech 1905 až 1906 proběhla rekonstrukce šachetní budovy, postavena ocelová těžní věž, zlikvidován parní těžní stroj, který byl nahrazen elektrickým těžním strojem soustavy Ward-Leonard-Illgner od firmy Siemens-Halske. Jáma byla dokončena v letech 1908 - 1910, kdy bylo dosaženo celkové konečné hloubky 400 m po 2. obzor na kótě +126,5 m n.m. Původní profil šachty byl obdélníkový 3,8 x 2 m se dvěma těžními odděleními a jedním lezním, výztuž dřevěné věnce a rozpony.
Těžba na Tmavém dole byla ukončena v roce 1972. V letech 1981 - 1982 byla šachta rekonstruována, dřevěné věnce nahrazeny ocelovou výstuží z TH profilů po 1 m a boky šachty zpevněny monolitickým betonem. Při rekonstrukci byl zabetonován přístup na opuštěný 1. obzor a zpevněno naráží na obzoru štoly, poté byl Tmavý důl opuštěn a sloužil jenom jako větrní dílo ro DZN. Dne 28.7.1989 byla šachta uzavřena betonovým povalem v hloubce cca. 50 m pod ohlubní, kde byla zřízena čerpací stanice pitné vody pro Domov důchodců, následně byly strženy provozní budovy dolu včetně strojovny. Likvidace byla dokončena v roce 1996 terénními úpravami v okolí ohlubně šachty, která je zakryta ocelovými uzamykatelnými poklopy.